Tlouk z města Ur

15. července 2008 v 21:41 |  Zajímavé archeologické nálezy
V archelogii se jen velmi zřídka nalezne hrob, v němž jsou i předměty denní potřeby, pracovní předměty apod. Výjimku tvoří hrob dospělé ženy vykopaný v Al-'Ubaid v Íráku. Zde měli archeologové možnost prozkoumat morfologické změny na kostech, které pravděpodobně způsobilo celoživotní provádění určité činnosti. Jisté je, že tato činnost začala již v dětství, kdy kosti ještě rostly. Tato kostra, nalezená v mělkém hrobě v tvrdé půdě, měla u hlavy mísu z hrubé načervenalé keramiky, velké vřeteno a za hlavou hrubý kamenný tlouk. Hrob je datován do doby 2 700 př. n. l.
Kosti byly poměrně dobře zachovalé a tvořily kostru robusní ženy se silnou bradou, proto byla nejprve považována za muže. Na lebce je také patrný výrazný mastoidní výběžek a velmi dlouhý bodcovitý výběžek. Opotřebení zubů je zřetelně ploché, jako by si je obrušovala nebo silně zatínala. Její klíční kosti jsou mimořádně rozšířené a hrudní kost neobvykle široká. Oblasti svalových úponů na pažích jsou velké a spoje prvních kostí nártu jsou rozšířeny k hornímu povrchu chodidla.
Zuby mají plochý otěr, naznačující, že jejich obrušování bylo pravidelné. Velký mastoidní výběžek signalizuje, že měla silné i příslušné svaly, které se upínají ke střední části klíční kosti.Při stažení svalů na obou koncích dojde k úklonu hlavy, je-li však hlava nehybná, zvednou svaly hrudní kost a první žebro. Silní úpon svalů čelisti dává jedinci mužský vzhled. Tyto svaly se podílejí na zavírání a otvírání čelistí. Bodcovitý výběžek je na ženu neobvykle dlouhý a dobře vyvinutý a jazylka robusní. Svaly mezi jazylkou a bodcovitým výběžkem se podílejí na zajištění čelisti v nehybné poloze, když je nezbytné vyvinout velkou sílu působením celého těla.
Obě klíční kosti mají pozoruhodně širokou oblast pro připevnění klavikulární části velkého prsního svalu. Klavikulární hlava tohoto svalu ohýbá horní končetinu v rameni a hlava párového zdvihače hlavy tlačí ohnutou končetinu proti odporu, jako když je na vnější objekt vykonáván tlak směrem dolů. Velký prsní sval se také upíná k značně rozšířené hrudní kosti a k robusní kosti pažní. Tento sval je také zásadní pro činnost vyžadující stabilizaci ramene, drží-li se paže těsně u sebe. Síla těchto svalů je nezbytná pro činnosti, kdy se tělesná hmotnost přenáší přes horní končetiny a trup se ohýbá směrem vpřed a vzad. Celkově velký prsní sval přebírá aktivní úlohu při pohybech přitahování a mediální rotace kosti pažní, činnost je však výrazná pouze, je-li třeba překonávat určitý odpor - např. při tlučení tloukem v hmoždíři. Kosti předloktí mají silně vyvinuté oblasti, kde jsou připojeny svaly otáčející paží. Díky těmto svalům lze zvedat těžké předměty ohnutým předloktím. Kosti stehenní mají také silně vyvinuté spoje pro svaly držící dolní končetiny u sebe. Na nártních kůstkách je patrné, že žena klečela s prsty stočenými dolů.
Tato kombinace znaků ukazuje na náročnou činnost zahrnující tlakovou sílu paží s otočeným předloktím. V hrobě ženy se našel velký tlouk. Změny na kostře ukazují na to, že žena celý život drtila, možná okrové barvivo. Nález používaných nástrojů v jejím hrobě objasňuje mnohé záhady spojené s hrobem C18.
Z knížky Paula Bahna "Vepsáno do kostí"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama